Zachraňme Nové Dillí! Technologiemi

Ten paradox je zásadní, a pro planetu nebezpečný. Čím vyspělejší je země, tím (obvykle) pečlivěji a hospodárněji dokáže nakládat se svými zdroji. Na špičce světových zemí je tak Island, Švýcarsko, Norsko nebo Švédsko. Sečteme-li však obyvatele všech těchto zemí, nevyšplháme se ani na číslo 25 milionů. Pro srovnání, jde o zhruba stejný počet lidí, kteří se tísní v aglomeraci indického Nového Dillí. Právě odtud se vrátil nedávno ze služební cesty business developer ELKO EP Boris Kamenický, se kterým jsme se bavili zejména o chytrých technologiích a udržitelném růstu lidské společnosti.

Borisi, jak dnes vypadá indická metropole?

Pro Středoevropana je to těžké k představení. Já mám bohužel i bohudík přímou zkušenost z více než tří měsíců, které jsem dohromady v tomto městě strávil. To, co vidíte, jsou neskutečně rozevřené nůžky mezi čtvrtí, v níž se odehrává docela solidní globální byznys. A prakticky celým zbytkem města, v němž už dnes je hlava na hlavě, ale každý den do něj stejně proudí další tisícovka lidí z okolních vesnic v dobré víře, že tady narazí na zlatou žílu, najdou si práci nebo podnikání a dokážou se postarat o zbytek rodiny, která žije tradičním způsobem někde na venkově. V drtivé většině případů se jejich sny nenaplní, zůstanou tedy na ulici a žebrají. Ale tím celý příběh jen začíná.

Odpadky se zakopou pod silnici

Jak to myslíte?

Na jedné straně jsou tu tragédie životní. Člověk nemá kde spát, co jíst, proto žebrá, krade nebo propadá drogám. Ale všichni dohromady pak přispívají každý svým dílem ještě k jedné společné tragédii – a sice ekologické. On totiž každý jeden člověk vyprodukuje za den nějaký odpad, který město absolutně není schopné díky nefunkční infrastruktuře či neexistující kanalizaci pojmout. Na vlastní oči jsem několikrát viděl, jak k hoře odpadků přijede bagr, a všechno zakope pod silnici. Druhý den díru doslova „zalepí“ asfaltem a jede se dál. Celé město je vlastně skládka a tiká tu neuvěřitelný problém s nemocemi a ještě větší humanitární katastrofou.

Co je řešením? Technologiemi napumpované město?

Z mého pohledu rozhodně, ale musí přijít skutečně rychle. Ne jako v České republice, kde sice každý tuší o tom, že se města nějakým způsobem zavázala směřovat ke konceptu chytrých měst – a pak jejich představitelé „velkolepě“ přestříhávají pásky u tramvajové zastávky vybavené wi-fi signálem. To má ale ke skutečnému smart city opravdu daleko. Přitom lidstvo má technologie připravené. Dokáže posbírat data možného i nemožného, pospojovat je do logických řetězců a navrhnout řešení prakticky okamžitě.

Lidé i lidstvo jsou neakceschopní

O čem se konkrétně bavíme?

Přece o všem. O energiích, o dopravě, o efektivním využívání zdrojů. My například víme, že když se vyprodukuje X odpadu, musí se odvést buď na místo A nebo na místo B a dál zpracovat. My dokonce víme, co se vyplatí recyklovat jakým způsobem. Všechno existuje. Jen lidský faktor a jakási podivná neakceschopnost jednotlivců a lidstva jako celku neuvěřitelným způsobem prodlužuje procesy. Čeká se na legislativu, na potvrzení od milionu úřadů, nedejbože na nějaké urgentní politické zájmy nebo dokonce úplatky.

To máte pravdu, ale pokud to je těžké v civilizovaných zemích, pak se mi to zdá být v těch méně rozvinutých prakticky nemožné.

Paradoxně to tak nemusí být, protože vlády tam dokážou být mnohdy akceschopnější. Snad proto, že nemá tak přebujelý byrokratický systém. Indie si před několika lety vytyčila byznysové cíle a docela ambiciózně je naplňuje. Šlape, je vidět, stává se atraktivním regionem pro investory – a to zdaleka nemyslím jen nějaké šití triček za méně než dolar na hodinu. Ale v kvalifikovaných oborech. Věřím, že je schopna rychle rozhodnout i v oblasti technologií, které zoufale potřebuje k tomu, aby do budoucna nemusela bojovat o holý život. Navíc, technologiím jsou obecně vlivní lidé hodně nakloněni.

Vede se boj o holý život

A jak se daří vašemu oboru v Indii?

Právě, že velmi dobře. Ve středních a vyšších vrstvách společnosti je to trendy téma. Lidé se zajímají o úspory i o vyšší komfort. Stejně tak si uvědomují, že bez razantního nástupu chytrých technologií do měst, kanceláří, hotelů nebo domácností, se bude země potýkat se stále více doutnající ekologickou krizí.