Vídeňská opera. Pod taktovkou technologií

Nás samozřejmě nejvíce zajímá téma technologií a jejich vliv na každodenní život obyvatel. A právě v nich je Vídeň českým městům vzdálena na hony. Mnohem víc než oněch geografických sto kilometrů od našich jižních hranic.

Zatímco česká města o zapojování chytrých technologií stále spíše přemýšlejí a diskutují, ve Vídni je potkáváte na každém kroku. Byť je mnohdy vůbec nezaznamenáte, ovlivňují vaše kroky městem i každodenní život. Na stránkách města najdete hned 84 konkrétních „smart projektů“, jež rakouská metropole nastartovala od roku 2014, kdy schválila svou dlouhodobou vizi. Její cíle jsou přitom ambiciózní. Do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80 procent nebo snížit spotřebu energie o 40 procent.

„Technologie ve městě nejsou rozmar, ale naprostá nezbytnost, pokud se bavíme o přežití měst – a bez velkého přehánění taky lidstva jako celku. Každou vteřinu je nás lidí na planetě o dva víc a přitom zdrojů nepřibývá, spíš naopak. Šetřit energiemi a optimalizovat naše chování tak je nezbytnost. Vídeň sice možná nemá v počtu technologií na země arabského světa, ale přidává svou unikátní nadhodnotu. A tou je koncepčnost v oblasti urbanismu. Nestaví na nové louce, ale revitalizuje, což je samozřejmě náročnější,“ říká Boris Kamenický, business development manager společnosti ELKO EP, která patří mezi evropské leadery v oblasti chytrých technologií.

Vídeňské projekty se přitom věnují i tématům, které nám mohou připadat jako sci-fi. Ať už jde o vyhodnocování energetické efektivity blockchainových operací (tedy „těžení“ tzv. kryptoměn), využívání energie z brzd metra nebo optimalizování pohybu proudu větru na vídeňském hlavním nádraží. Všechno jsou to přitom témata o nichž v Čechách nezačala ani zásadní diskuse.

Podíváme-li se na ty srozumitelnější, pak pravděpodobně nejznámějším je budování nové čtvrti Seestadt Aspern na severu města. Od roku 2028 by tu mělo na ploše 240 hektarů najít nový domov více než 20 000 obyvatel města. Srdcem čtvrti je technologické centrum Aspern IQ, které je díky využívání nejnovější generace solárních panelů schopné vygenerovat víc energie, než město potřebuje. Kancelářské budovy mají vzduchotěsné pláště a čtvrtmetrové izolace. Jsou větrány automaticky, podle aktuálních měření oxidu uhličitého. Žaluzie pak zajišťují optimální hladinu světla a tepla. Samozřejmostí je úsporné LED osvětlení. Až se za deset let tato „velká technologická laboratoř“ celá otevře, přinese 20 000 pracovních míst a 10 500 bytů.

Už dnes však v domovském městě sachrového dortu ochutnáváme řadu technologických laskomin. Podstatná část města je bezdrátová, surfujete tu na veřejné a bezplatné wi-fi. Semafory na mnoha místech řídí aktuální provoz, nikoli lidé. Domy jsou stále častěji „zelené“ nejen svoji spotřebou, ale také na první pohled, protože Vídeň podporuje zelené fasády. Funguje e-gouvernement i řada mobilních aplikací. Samozřejmostí u nových staveb jsou inteligentní doplňky – senzory, které měří a hlídají výdaje za veškeré myslitelné energie, ale zároveň vám usnadňují komfort.

To, co před pěti lety mohlo působit jako sociální inženýrství, dokázali Rakušané rychle uvést do praxe. A výsledky jsou, minimálně z českého pohledu, skutečně ohromující. Více než 6000 občanů Vídně se dnes podílí na projektech souvisejících s obnovitelnými zdroji energie. Společnost Wien Energie realizovala 24 solárních elektráren a 4 větrné turbíny. 26 000 panelů už dnes generuje přibližně 6,8 megawatt energie.

„Věřím, že akceschopnost Vídně bude inspirací i pro další města. Česká i světová. Vídeň dokázala, že od papíru do provozu může vést krátká cesta. Protože technologie jsou skutečně připraveny, mají prokazatelné dopady na životní prostředí i efekty pro každodenní život každého z nás. Čím déle budeme projekty odkládat, tím složitější výzvy budou před námi stát,“ uzavírá Boris Kamenický.