Šílenství v bláznivém městě: Dubaj připravuje Expo 2020. Co čekat?

Dubaj znamená v arabštině „místo srazu“. Ale když pouštní nomádi před pěti tisíci lety zakládali na břehu Perského zálivu osadu, skutečně nemohli tušit, kdo všechno si tu jednou bude dávat dostaveníčko. Dnes jsou tu totiž úplně všichni. Turisté, vědci, piloti formule, akrobatičtí letci, shoppaholici, architekti, vizionáři, obchodníci, milionáři. Probíhá tu jedno nekonečné setkání člověka s technologiemi. Setkání s budoucností. A teď si představte ten moment, kdy této hypermoderní metropoli ještě přiklepli pořádání Expo 2020. Už tak bláznivé město propadlo dalšímu šílenství.

Samozřejmě, vládnout petrodolary znamená pro běžného smrtelníka nepředstavitelné finanční možnosti. Ale zatímco někdo doma pozlacuje kohoutky, kupuje jachty nebo fotbalové kluby, šejkovská rodina al-Maktúmů se rozhodla z emirátu udělat hlavní město technologií a inovací.

O velké části příběhu už jste možná slyšeli. O slavném hotelu Burj al Arab ve tvaru plachty. O nejvyšší budově světa Burj Khalifa. O hotelu Atlantis The Palm, který je vystavěn na moři do tvaru palmy. O možnosti lyžovat v místním nákupním centru. O rušné třídě nebo písčitých plážích, za nimiž se tyčí obří mrakodrapy. Megalomanství a soutěživost tu zkrátka byla, je a bude.

Vedle toho se však Dubaj v posledních letech stále častěji soustředí také na oblast „chytrých technologií“ pro město, dlouhodobou udržitelnost projektů. Proto prakticky vzápětí, kdy bylo pořadatelství světové výstavy Expo v roce 2020 přiřčeno Dubaji, byl oznámen také projekt Smart City, který si klade za cíl vytvořit z Dubaje do roku 2030 nejudržitelnější město na světě postavené na principu internetu věcí. U nás často zmiňovaná, přesto v praxi nepříliš rozšířená oblast IoT, tu je vidět už dnes na každém kroku. A cílem Dubaje je všechny přístroje a data propojit. Vzniknout má infrastruktura, která propojí každodenní život, společnost, mobilitu, prostředí i ekonomiku.

Pár příkladů za všechny?

V loňském roce se tu kupříkladu uskutečnil první test taxislužby budoucnosti. Dvojmístné 18-rotorové bezpilotní vozidlo navrhnuté německou firmou Volocopter už má úspěšně za sebou první zkušební lety nad metropolí. Připravena je už také mobilní aplikace, pomocí níž si můžete tohoto dronového taxíka (zatím jen) na určená místa. Zkouška ukázala, že technologie připraveny jsou. Teď jde o to najít ještě legislativní rámec a optimální bezpečnostní model a startu projektu nic nebrání.

Mezi Abú Dhabí a Dubají se dokončují přípravné práce na projektu hyperloopu. Kapslové dopravy, která by měla být schopna přepravovat cestující za 12 minut z jednoho místa do druhého. Považte přitom, že vzdálenost mezi dvěma největšími městy v Emirátech je 139 kilometrů a v současnosti ji běžná doprava zvládá okolo hodiny a půl. O kus dál v poušti vzniká obří solární park, který má být schopen v roce 2030 vygenerovat 5 000 megawatthodin, s čímž by si vystačilo 2000 domácností po celý rok. Jeho dominantou by měla pak být 260 metrů vysoká solární budova. Připravuje se tzv. „robocop“ – robotický policista, který by měl chránit obyvatele města 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Tito roboti by přitom měli v roce 2030 tvořit plnou čtvrtinu sboru. Mimořádný rozmach tu prožívá také oblast 3D tiskáren. Dubaj se zavázala, že za deset let bude jejich prostřednictvím tisknout třetinu mrakodrapů. První z nich má stát v metropoli Spojených arabských emirátů už v roce 2020 a tým právě dokončuje poslední plány. Pokud výpočty nezklamou, očekává se pokles celkových nákladů o 50 až 70 procent a snížení potřeby využívání lidské práce o dalších 50 až 80 procent. A o 60 procent efektivnější nakládání s odpadem.

Čechy může těšit alespoň malá česká stopa. Velmi úspěšná je na Blízkém Východě například holešovská společnost ELKO EP, která tu chytrými elektroinstalacemi vybuduje nezanedbatelnou část místních hotelů a v současnosti spolupracuje s místními partnery také na zabudování tzv. chytrých sloupů, jež by měly pomoci nejen ušetřit za samotné osvětlení a zajistit bezpečnost obyvatel, ale zároveň monitorovat dopravu, fungovat jako wi-fi router, dotykový infopanel, dobíjecí stanice pro automomobily a elektro kola či hlídat teplotu a kvalitu ovzduší.

A samotné Expo, které se tu v roce 2020 uskuteční? Zabere prostory o ploše přibližně 4 x 2 kilometry. Výstavba areálu započala roku 2015. Hlavní část, navržená americkou firmou HOK, je plánována kolem náměstí Al Wasl, což v arabštině znamená „spojení“. V první fázi bylo k dnešnímu dni přesunuto více než 5 milionů metrů krychlových zeminy, což je dost písku na to, aby zaplnil asi 1800 olympijských bazénů.

Zajímavým faktem také je, že polovina elektřiny na výstavě používané bude pocházet ze zcela obnovitelných zdrojů, přičemž polovina tohoto množství bude generována na místě. Drtivá většina materiálu (až 90 %) použitého na konstrukci bude znovu použita na jiné stavby. Zbytek budov bude dále využíván ve stávajícím stavu. I když většinu Spojených arabských emirátů zabírá poušť, na výstavě se plánuje použít až o 25 % méně vody, než požadují předpisy.