City

Které město na světě je nejvíc „smart“?

Rádi tvrdíme, že smart je překonaný. Od chvíle, kdy ho vzal marketing útokem zleva, zprava, shora i zdola a dnes se objevuje dokonce i na krabicích blikajících čínských hraček – přestalo „být smart“ tím slibným slovem označujícím budoucnost postavenou na technologiích, environmentálním přístupu k životu a sdíleným službám. S jistou nedůvěrou pozorujeme také každoroční žebříček „smartest“ měst, které vyhlašuje Centrum pro globalizaci a strategii vedený profesory Pascualem Berronem a Joanem Enricem Ricartem. Považujeme to trochu za euroamerickou hru s trochu záhadným přístupem k poměřováním indikátorů a proměnných. Navzdory tomu jsme rádi aspoň za znovu rozdmýchávanou debatu a public relations, které vyhlašování výsledků každoročně přináší.

A vítězem je… ?

Čekali byste Singapur? Japonská města? Pouštní technologické megapole jako Dubaj nebo Katar? Islandský Reykjavík? Samá voda, přátelé. Na pomyslný vrchol žebříčku už podruhé v řadě usedl New York. Ano, americký „Big Apple“ – který následují dvě podobně slavné metropole z Evropy – Paříž a Londýn.

Z čeho se žebříček sestavuje? V řadě první – ze 165 měst, z 80 zemí. Včetně českého zástupce, Prahy, která se objevuje v kategorii „Východní Evropa a Rusko“ vedle Budapešti, Varšavy, Bělehradu, Moskvy nebo Baku. V řadě druhé – z devíti dimenzí, které bývají považovány za definici „smart“ (a právě s nimi máme tak trochu problém). Lidského kapitálu (rozvoje a schopnosti zaujmout a rozvíjet talenty), sociální soudržnosti mezi jednotlivými skupinami lidí, ekonomiky, životního prostředí, správy města, urbanistického plánování, mezinárodního dosahu, technologií a mobility (včetně dopravy a přístupu k veřejným službám).

New Yorku k nejvyšší pozici tak pomohla zejména ekonomika a urbanismus. Londýn zvítězil v oblasti lidského kapitálu a Paříž uspěla v oblasti mobility a městské dopravy – zejména díky dobře zpracovanému konceptu metra, bike sharingovým službám a vysokorychlostním železnicím.

Než přistoupíme ke kritice, připomeňme tedy ještě pořadí. Do nejvyšší kategorie A (s celkovým indexem mezi 90 až 100 body) se dostala jen tři zmiňovaná města. V kategorii RA (nad 60 bodů) je dalších 42 světových měst. Čtvrté Tokio, pátý Reykjavík, šestý Singapur, sedmý Soul, osmé Toronto, devátý Hong Kong, desátý Amsterdam. Pro nás, kteří se cítíme spíš Středoevropany, může být ještě zajímavé devatenácté místo Vídně nebo sedmatřicátá pozice Mnichova. A samozřejmě nás může těšit účast Prahy na místě čtyřicet (tedy zdaleka nejvýše v regionu). Na chvostu žebříčku je pětice Nairobi (Keňa), Caracas (Venezuela), Kalkata (Indie), Lagos (Nigerie) a vůbec nejnižší index získalo pakistánské Karáčí.

Ale jak říká Jiří Konečný ze společnosti ELKO EP, která patří mezi evropské leadery v oblasti vývoje a výroby smart technologií, celý žebříček „IESE Cities in Motion“ má řadu nedostatků. „My vítáme každou debatu o budoucnosti měst, i když – vlastně bychom byli mnohem raději, kdyby města přecházela od slov k činům. Od politických proklamací k reálnému využívání technologií. A v tom přesně vidím i nedostatek celého žebříčku. Cítím v tom klasickou akademičnost. Aneb hodně teoretických a do jisté míry filozofických pouček, a málo reálných měřítek,“ říká muž, který byl v minulých letech vyhlášen Podnikatelem roku nebo Vizionářem roku – a jehož firma exportuje chytré technologie do více než 80 zemí světa.

„Někde v tom vidím ale problém celé evropsko-americké společnosti, která se v posledních letech zahleděla do sebe a svých hodnot, kterými má ve zvyku poměřovat ostatní. Pro mě je ale smart především uvádění technologií do praxe. Skutečný internet věcí, skutečné úspory nákladů, skutečné zlepšení situace života ve městech. A tady považuji arabský nebo asijský svět za mnohem dravější a akceschopnější. Když vidí, že něco potřebují ke zlepšení, jsou schopni to zrealizovat v horizontu roku, dvou. U nás je to proces na desetiletí. Přitom jsem přesvědčený o tom, že musíme technologie dostat do hry co nejdříve ne z rozmaru, ale z prosté potřeby napravit největší ekologické průsery, které děláme,“ uzavírá Jiří Konečný svůj názor na žebříček „smartest“ metropolí světa.

A jak to vidíte vy? Dejte nám vědět třeba na facebooku Different Now!