Jaký je stav českého Smart City?

Technologie jsou připraveny, ale české úřady stále ještě spíše našlapují kolem. Navíc do komplexu „smart“ činností začaly přiřazovat i agendu, která s technologiemi prakticky vůbec nesouvisí. A tak i po šesti letech je v celém příběhu víc otazníků než jasných odpovědí. To je také hlavní důvod, proč se Jiří Konečný, majitel společnosti ELKO EP, která je jedním z evropských leaderů trhu s inteligentními elektroinstalacemi, rozhodl před třemi lety angažovat v celém projektu také politicky. „Když jsem k tomu před třemi lety přišel, tak tady byla pouze PR bublina, hodně se o tom na ministerstvech mluvilo, ale máloco skutečně dělalo. Dnes už se posouváme do konkrétních projektů, za což jsem rád,“ říká na úvod společného rozhovoru.

Proč jste se rozhodl angažovat v celém projektu také v rámci státu?

Pro mě jsou to spojené nádoby. Ne, že bych měl nějaké politické ambice, ale jsem přesvědčený, že debata o zavádění Smart City musí začínat odshora. Od státu na města a municipality.

Jaká je v celém projektu Vaše role?

Protože jsem technologický podnikatel, přistupuji k tomu primárně ze stránky samotných technologií. Jedním z mých prvních návrhů bylo, aby všechny technologie, které se vyskytují v jakémkoli městě nebo obci, byly na jednotném portálu v jednotné aplikaci. Prakticky řečeno, pokud pojedete z Karlových Varů do Vsetína, abyste všechny informace ze všech senzorů v jakémkoli městě měli na jednom místě. I když se rozhodnete zastavit třeba na půli cesty v Jihlavě. Abyste věděli, jaká je tam kvalita ovzduší, jestli tam můžete jít na procházku, aby ty informace byly sdílené. Samozřejmě ty, které mají smysl, ne všechny. Takže vytvořit jednotnou platformu, sjednotit protokoly anebo sjednotit dodavatele jednotlivých měst, aby rozuměli národnímu protokolu.

Podaří se projekt prosadit?

Věřím, že ano. Pomáhám s přípravou metodiky, protože mi enormně záleží na tom, aby výsledek nebyl paskvil nebo sociální inženýrství.

Co rychlejšímu nástupu „smart“ projektů nejčastěji brání?

Řeknu to na plná ústa: míra demokracie. Na nejrůznějších úrovních. Samozřejmě musí být politický zájem a musí být zájem těch měst. To v demokratické zemi není jednoduché. Nejenom sjednotit to technologicky, to mám vymyšleno na papíře, ale je tam potřeba i úprava některých zákonů k tomu, aby ta otevřená data města poskytovala. S tím souvisí eGovernment a celá agenda digitálního Česka, která to popisuje skrz na skrz, aby občané celé republiky mohli efektivně využívat IT, které jsou ve státní správě nebo samosprávě na jednotlivých úrovních, ale tím, že vznikalo nekoordinovaně za posledních několik desítek let, tak není nijak sjednocené.

 Která města se do toho v Česku nejvíc „pustila“?

Skutečné Smart City s takovými technologiemi, jako jsou v Dubaji, tady není a nejspíš ještě nějakou dobu nebude. První byl asi Písek s parkovacími senzory, nejvíc toho má Praha, která teď zpracovává datovou platformu pro Prahu a integruje. Metodiku a nějaké prvky Smart City má Brno, ale metodika je pořád jenom teorie. Teď na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj ČR zpracováváme národní metodiku, která by měla pomoci menším městům nebo těm městům, které nemají na to si zpracovat vlastní metodiku a udělat další konkrétní kroky. Já se podílím na těch projektech a pracovních skupinách, které podnikají konkrétní kroky.

Existuje nějaký vzor, podle kterého by se Česká republika mohla ubírat?

Po stránce eGovernmentu je to Estonsko, o tom se hodně mluví. Má však výhodu, že je jednak poměrně malý stát a navíc byl premiérem „ajťák“, který tomu hodně pomohl. Z těch měst se uvádí Amsterdam, Vídeň, Bristol, já osobně vidím hodně věcí ve Španělsku. Ve městech, kde pro mě mají hodně inspirace po stránce IoT ve městech.

Jsou vaše technologie v nějakých českých městech?

Samozřejmě, například řízení veřejného osvětlení v Hranicích. Ale jsou to většinou částečná řešení. Tím, že jsme spíše hardwaráři, první takový prvek bylo řízení venkovního osvětlení, k tomu máme platformu, přes kterou se to dá ovládat, kontrolovat, sledovat chybové stavy, spotřeby a tato platforma je taky jednou z podstat celoměstské platformy pro Smart City.

Jakou roli hraje Asociace chytrého bydlení, které šéfujete?

Posláním a důvodem proč jsme ji založili, bylo edukativním nekomerčním způsobem vzdělávat společnost. Protože když jsme tady přišli se Smart Home, a to už jsme tu pár let byli, tak vyšly nějaké studie, že podíl chytrých elektroinstalací k elektroinstalacím celkovým byl na konci roku v České republice pouhých 5 %, zatímco v Německu 47 %. To je propastný rozdíl. Jednou z cest, jak snížit ztrátu, je i edukace. Proto jsme založili tuto asociaci, jejíž členové jsou výrobci chytrých věcí. A to dbáme, aby to nebyli třeba jen přeprodejci, ať už jde o kamery, osvětlení, domácí spotřebiče a podobně. Vydáváme 2x do roka zpravodaj, posíláme newslettery, děláme konferenci, letos už 4. ročník. Snažíme se touto formou, protože samozřejmě ti účastníci jsou na komerci dost obezřetní, řekl bych i alergičtí. Samozřejmě mezi řádky prodáváme, nabízíme naše řešení. Ale prezentujeme, a já si fakt každou prezentaci procházím a dbám na to, aby byla nekomerční a aby tam bylo co nejmíň konkrétních výrobků.