IoT řečí čísel. Jak jsme na tom na začátku roku 2021?

Nafouklá bublina, nebo každodenní realita? To je jedna z prvních věcí, která vám obvykle vytane na mysli, když se zmíní třípísmenná zkratka IoT, jež reprezentuje svět Internetu of Things, česky „internetu věcí“. Jak jsme tedy na  začátku roku 2021 skutečně na tom – řečí konkrétních čísel, statistik a faktů?

Internet věcí je už dnes v prvé řadě ohromný globální byznys. Jeho obrat dosahuje celosvětově hranice 212 milard dolarů. Celosvětově je připojeno 20,4 miliard zařízení. A pokud se nestane nic mimořádného, do konce roku 2025 by se jejich počet měl více než ztrojnásobit. Očekává se, že celosvětově bude využíváno přes 75 milionů zařízení.

Pravděpodobně nejikoničtějším symbolem celého rozmachu internetu věcí jsou samořiditelná auta. Ta už také nejsou žádnou sci-fi pohádkou, ale už vyráběnou a testovanou věcí. V příštích letech by se (po schválení patřičných legislativ) měla objevit také na silnicích. Ty nejodvážnější prognózy tvrdí, že už v roce 2030 by na trhu mohlo být až 20 procent aut samořiditelných. Z velkou pravděpodobností se tak nestane. Ale ne vinou výrobců, kteří dnes stojí na značkách a věří, že samořiditelná auta posvítí na cestu z dnešní krize automotive. Ale právě v důsledku neflexibility národních vlád, jež zatím na celý obor pohlíží s nedůvěrou. A všichni dobře víme, jak dokáže být celý „úřední šiml“ neproduktivní.

Smart City u nás šustí papírem

„V posledních sedmi letech jsem absolvoval neskutečný počet setkání nad tématem smart city a rozvoje internetu věcí. Přesto dnes u nás tohle téma šustí papírem, což není vina výrobců ani technologií, ale právě politiků a úředníků, které na vše nové koukají s nedůvěrou. A místo toho, aby řešili, jak tyhle inovace co nejrychleji uvést do praxe, přemýšlejí, proč by se to tak stát nemělo,“ říká Jiří Konečný, který v minulých letech získal ocenění Osobnost Smart City nebo Vizionář roku. Ale přesto se rozhodl z aktivit v České republice spíš vycouvávat. „Na Blízkém východě, v Indii, ve Vietnamu, ale dnes už i v Pobaltí nebo na Balkáně vidím mnohem větší flexibilitu a drajv. Trochu se bojím, abychom jednoho dne nelitovali, že jsme k celému procesu digitalizace a automatizace přistupovali dost liknavě,“ dodává.

Přitom tím nejzásadnějším impulsem pro zavádění prvků internetu věcí do praxe je úspora. Data z výzkumu, kterého se zúčastnilo 1600 podniků z nejrůznějších zemí, ukazují, že pro 54 % z nich je primárním důvodem, proč využívat IoT šetření nákladů. Jen 35 % z nich je implementuje, aby zvýšili obrat a dokonce ještě menší procento (24 %) k vylepšení bezpečnosti společnosti. A jedna zajímavost – v roce 2019 používalo alespoň jeden prvek z oblasti internetu věcí 82 % výrobních podniků. To opravdu není zanedbatelné číslo.

IoT a AI potáhnou ekonomiku

Obrovským tématem budoucnosti je také takzvaný „home IoT market“ – tedy bezpečností systémy, automatické osvětlování, ovládání klimatizace a zábavy. Podle serveru STATISTA by tento trh měl dosáhnout do dvou let hodnoty 53 miliard amerických dolarů. O tom, jak neuvěřitelně rychlým tempem se celý obor vyvíjí, svědčí i příklad hlasových asistentů. Ti nejznámější, Alexa nebo Siri, už dnes jsou opravdu daleko. Jeden příklad za všechn: zatímco v červnu 2016 uměla Alexa pouze 1000 pokynů, dnes zvládá 90 000 různých funkcí.

A na závěr ještě jedna pozoruhodná statistika. V roce 2025 by se mělo 600 nejvyspělejších „smart cities“ postarat o 60 % celosvětového hrubého domácího produktu. O celkové výši 2 triliony dolarů. Přitom těmi nejzásadnějšími hnacími motory by měly být právě obory IoT ve spolupráci s artificial intelligence (AI).

Tedy – realita, nebo bublina? První je daleko blíž pravdě, byť mnoho lidí bohužel vidí stále spíš druhé. A mnoho z nich přitom sedí na důležitých pozicích, kde se rozhoduje o směřování průmyslu, státu nebo vědy.