Internet věcí. Co je fikce, a co realita?

Nejprve ale pojďme k samotné definici IoT (Internet of Things, Internet věcí). Jde o síť senzorů, které jsou připojeny k internetu a jsou schopné si shromažďovat a vyměňovat data. Obvykle k tomu vůbec nepotřebují člověka. Prostě jen samy vyšlou informaci do cloudu, tam ji nějaký software zodpovědně „přežvýká“ a sám rozhodne, jakou akci má udělat. Aby to celé fungovalo, pracují tato zařízení často v režimu low-power wide-area network – čili se jen tak nevybíjejí. A ke komunikaci mezi sebou využívají speciálních sítí. V českém prostředí typicky Sigfox, NB-IoT či LoRa. Ale to už možná víte. Pojďme se tedy soustředit chvíli, na hlavní otázky, které budeme muset vyřešit předtím, než se IoT stane napevno součástí našich všedních dnů?

Jak se zorientovat v obrovském množství dat?

Pokud predikce neselžou, začne internet věcí chrlit neuvěřitelné množství dat. Vedle lidských uživatelů vznikne tedy celá další obrovská oblast „chrličů dat“ v podobě strojů, senzorů a zařízení. V roce 2025 by měla tahle zařízení vygenerovat 79,4 zettabytů dat. Čili jeden tisíc na sedmou bytů. Ještě o řád více, než dokážou pojmout nejvýkonnější superpočítače, které máme k dispozici. Na celém světě by mělo být do pěti let připojeno přes 75 miliard zařízení, což je přibližně desetkrát více, než kolik je obyvatel naší planety. Svět tedy bude propojenější, než kdy předtím a spletitou síť komunikace mezi lidmi bude doprovázet superspletitá síť zařízení. S tím musí pomoci umělá inteligence.

Jak pokročí vývoj umělé inteligence?

Už je to skoro floskule – nicméně data mají být ropou 21. století. Každý vám tvrdí, jak je dokážeme báječně vytěžovat, jenže jak na to, když každý rok zmnohonásobíme jejich počet? Musíme využít stroje, konkrétně umělou inteligenci, jež bude pomáhat počítačům se učit, aniž by se musely programovat. Zní to bláznivě, ale stroj získá data, pochopí podle nich preference uživatelů a přizpůsobí jim jejich nabídku. Pokud je i tohle příliš abstraktní, pak například chytrá auta dokážou vyhodnotit v reálném čase dopravní situaci a automaticky se přesměrovat na jinou trasu. Tahle představa není úplné sci-fi, protože tohle už dnes z velké části dokážou například chytré telefony, jen neustále počítají se zdržením a samy vám nepootočí volantem.

Bude 5G síť skutečně standardem?

Vyhlížíme příchod sítě 5G, který je pro další rozvoj naprosto určující podmínkou. Protože pokud dnes dokáže jedna buňka sítě podporovat 5500 až 6000 zařízení, jedna buňka sítě 5G může zvládnout až jeden milion zařízení. To je opravdu skokový nárůst, jež umožní přidávat propojovat a zapojovat miliardy aplikací. Zatím komerční start neustále odkládáme – jednou kvůli poplašným zprávám o vlivu na naše zdraví, podruhé kvůli koronavirové krizi, potřetí vinou rezignace šéfa Českého telekomunikačního úřadu, počtvrté z obav o neférové konkurenční prostředí. Což měsíc za měsícem odkládá očekávaný příchod superrychlé sítě.

Jak zajistit bezpečnost?

Abychom se mohli na chytrá zařízení spolehnout, musíme si být jisti, že nás nezačnou poškozovat.

Některé výzkumy tvrdí, že právě IoT zařízení jsou potenciálně nebezpečná, protože za sebou nemají roky a desetiletí vývoje vlastních firewallů, antivirů či dalších sofistikovaných bezpečnostních systémů. Proto logicky roste obava z toho, aby smart televize, bezpečnostní kamera či chytrý dveřní zámek neohrozily naši bezpečnost. Hodně se proto očekává od routeru, který zajistí vstupní bod internetu do vašeho domova. Vznikne tak jediné zařízení, které bude moci chránit vaše bezpečí.

Zajímá vás více o tématu IoT? Sledujte web www.inelsair.com.