Barcelona: Messi v oblasti chytrých technologií

Barcelona – to je při velkém zjednodušení Gaudí, Mercury, Messi. Slavný architekt věnoval se svými souputníky městu neuvěřitelné modernistické projekty – Sagrada Familia, Casa Battló či Park Güell. Freddie Mercury (společně s Montserrat Cabellé) složil městu poklonu v legendární árii, která se stala hymnou olympijských her roku 1992 a dodnes ji znovu a znovu obehrávají světová rádia. A Lionel Messi obdaroval město fotbalovou radostí ověnčenou mnoha tituly z Ligy mistrů nebo španělské ligy. Navíc – a to hrdí Katalánci umí ocenit – je produktem proslulé místní akademie La Masia. Od třinácti let jej tu piplali pro to, aby se stal tím, kým je dnes. Nejlepším fotbalistou planety, věrným po celou svou dosavadní kariéru červenomodrým barvám FCB. Víc Kataláncem než Argentincem.

A tak to s Barcelonou je. Město si uvědomuje, že má být na co pyšné – a rádo to dává najevo. I proto momentálně v Katalánsku zuří válka o autonomii. Ulicemi města co chvíli vlají pruhované červenožluté vlajky, které dávají najevo, že bohatá oblast na severovýchodě země už se nechce dál podrobovat madridským nařízením. „Máme kulturu, ekonomiku, turistiku,“ zní z bohaté oblasti od Středozemního moře.

Ekonomicky se opravdu nemusí bát. Už dnes dokáže nevelký region vygenerovat větší hrubý domácí produkt než většina zemí eurozóny. Město šlape do technologií a je po právu označováno za „technologický hub“ celého Španělska. Ale především se nebojí technologie uvádět okamžitě do praxe a nechat je pracovat ve prospěch obyvatel města. Barcelona v posledních letech reálně nastartovala více než stovku „smart projektů“. Těch, o nichž máme v České republice tendenci spíš vyprávět na konferencích, než je dostávat do ulic a k lidem.

Tak snad by mohly být i výsledky z Barcelony jednoho dne vodítkem. Město kupříklad zavedlo senzory, které monitorují městskou dopravu a automaticky ji řídí podle hustoty provozu nebo aktuální dopravní situace. Podařilo se zredukovat dopravu o 21 % a snížit počet dopravních nehod. Barcelona také nainstalovala „chytré pouliční lampy“. LED osvětlení se zapíná jen ve chvíli, kdy je detekován v blízkosti pohyb a šetří více než 30 % energie. Ale nejen to. Sloupy jsou vybaveny senzory, které neustále sbírají aktuální data o prostředí. Vyhodnocují déšť a vlhkost a ovlivňují tak množství vody, které se má použít k zalévání v nedalekých parcích.

Město ale pomocí senzorů vyhodnocuje také množství odpadu v popelnicích a optimalizuje tak jejich úklid. „Popeláři“ nevyjíždějí zbytečně, ale mají přesný seznam míst, které právě teď potřebují údržbu. Autobusové zastávky bývají nezřídka vybaveny wi-fi routerem a nabíječkou na USB zařízení – kromě toho pak poskytují informace o reálném příjezdu spoje. Inteligentní parkovací systém navádí vozy přímo k volným místům.

Internet věcí tu prostě je hudbou současnosti, ne budoucnosti. Jak zmínila Francesca Bria, vedoucí komisařka pro technologie a digitalizaci: „Chceme změnit celé vnímání technologické revoluce. Nebavit se primárně o nich, ale o tom, co přinášejí a mohou přinášet lidem. Protože to je ve výsledku to, co nás všechny zajímá.“

V příštích letech by město vybudovalo něco jako společnou „open-source“ datovou infrastrukturu, která by měla být jádrem nového strategického a technologického plánu města. Cílem je vytvořit síť senzorů s otevřeným zdrojovým kódem a společnými standardy. Vše propojené s počítačovou platformou řízenou samotným městem. Řeší se, jak na jedné straně chránit data svých obyvatel, ale zároveň je anonymně zprostředkovávat k dalšímu výzkumu a dalším inovacím.

Barcelona zkrátka chce být svá. Vyvinout vlastní „tiki-taka“ – systém krátkých přihrávek mezi dokonale sehranými technologiemi. Být Messim v oblasti inteligentních inovací. I proto, že pak bude mít ještě větší trumfy v rukou pro případné vyjednávání o vlastní autonomii. Dávat na odiv svoji akceschopnost.

V tomhle jí člověk prostě musí držet palce.