Bali? Příští destinace pro náš byznys

Celá indonéská cesta totiž – jak už to v dnešní době obvykle bývá – začala v Dubaji. V tomto světovém ‚melting potu‘, kde se potkávají úplně všichni, kdo chtějí dělat byznys na globální úrovni. A kde je velmi těžké narazit na domorodé místní podnikatele, ale přitom tu potkáte desítky Čechů a stovky Brazilců, Američanů, Filipínců nebo Korejců.

Mnoho z nich sem (stejně jako kdysi já) přijede s velkýma očima, že budeme dělat byznys právě tady. A mnoho z nás tu potká ty pravé lidi, aby dělalo byznys kdekoli jinde. V samotných Emirátech je to o dlouhé prezenci a mimořádné trpělivosti, o čemž už jsem psal dříve.

Ale zpátky k Dubaji a cestě do Bali. Na výstavě Light & Building jsem potkal distributora německé společnosti Steinel, která patří mezi top výrobce detektorů pohybu. Ten mi představil svého singapurského kolegu Edricka a ten pro změnu svého známého z Jakarty, Jimmyho, který má skvělé kontakty na hoteliéry na Bali a chystal se tu pořádat konferenci zaměřenou na energetické úspory.

Slovo dalo slovo a o pár měsíců později jsme s Jeevakem a zástupci Steinelu seděli v letadle mířícím tentokrát ne na Blízký východ, ale až do Jihovýchodní Asie.

Do práce i v sobotu

Konference se konala v Kutě. V sobotu.

Překvapilo mě to. „Mají na Bali pracovní den?“ – ujišťoval jsem se u kolegů.

„Ne, dnes nemusejí do práce. Mají proto prostor na vzdělávání.“ – zněla odpověď.

Pokud letíte z Evropy, kde už čtvrtek je malý pátek a pondělí ještě prodloužená neděle, oceníte to. Dává vám to najevo, že si to lidi nepřišli odsedět, ale proto, že je to opravdu zajímá.

A tak to skutečně bylo. Registrovaných na akci bylo kolem čtyřicítky, v sále pak sedělo přes šedesát hostů, kteří za námi neustále chodili. O přestávkách i po skončení programu jsme museli pořád vysvětlovat, doplňovat a rozebírat, kam jednotlivá řešení míří.

O co byl největší zájem?

Logicky o klimatizace, protože právě tady létají hotelové či rezidenční peníze opravdu pánu bohu do oken. Znám to z domu. Já mám rád domácnost vytopenou na 21 stupňů, manželka možná o stupeň více. To v rámci temperování nejsou žádné citelné ztráty ani výdaje.

Ale klimatizace? Kolikrát jste na dovolených přišli do rozhicovaného pokoje, ve kterém bylo dobrých třicet stupňů a slunce se dál opíralo do oken. V ten moment samozřejmě nejprve začnete hledat ovladač od klimatizace a napálíte tu nejmenší hodnotu, kterou povolí. Klidně 15 stupňů, jen aby už v pokoji začalo být snesitelně.

A víme, že v tomto režimu naše iNELS řešení dokážou spořit obvykle až 40 – 45 % veškerých nákladů. Jednoduše tím, že nikdy nedopustí, aby teplota opustila rozumné pásmo, pohlídají si v prázdných pokojích žaluzie, nikdy nedovolí klimatizacím ani topením přejít do extrémů.

Vedle toho jsme samozřejmě prezentovali náš milovaný retrofit. Tedy řešení, které ze starých hotelových pokojů dokáže v mžiku udělat nové.

To se mi tu koneckonců také stalo. V hotelu na Uluwatu jsem přišel do pokoje s šesti různými vypínači. V noci si chcete přisvítit a rozsvítíte čtyři různá světla dříve, než konečně trefíte, který vypínač je od lampičky.

I tuto historku jsem dával k dobru na konferenci. A co přinesla? Kontakty. Osvěžení. Zážitky. A také reálný výhled na singapurskou franšízu.